Z původního Wealth Shown To Scale přeložil a upravil kerray.
Možná by šlo vedle amerických reálií doplnit i naše a evropské - můžete se o to pokusit i sami a poslat pull request, stejně tak když najdete nějakou chybu.
Přibyla aktualizace částek, bohatí jsou po roce covid-19 krize zase o hodně bohatší, a přibyl argument na nejčastější námitku "ale oni ty peníze nemají v hotovosti, ale jako akcie".
Ať už Vás tento pohled provokuje nebo ve Vás rezonuje, pokud jste ochotní zvažovat i jiné, širší úhly pohledu, než jaké jsou v našich médiích dnes běžné, mohl by Vás zajímat subreddit /r/cesky, případně rovnou vlákno k této stránce.
Haha, to byl vtip, jsme sotva ve třetině cesty. Ale pokračujte v posouvání, ještě tu toho uvidíte víc.
Ale i bohatství těch nejbohatších bledne ve srovnání s nepochopitelným bohatstvím nejbohatších 0.0001% lidí.
Tito lidé se mohou vidět jako velmi bohatí, a často se staví proti opatřením zaměřeným na snížení nerovnosti.
Ale většinou jen vůbec nepochopili, jak velká propast zeje mezi nimi a superbohatými.
Mohli bychom žít ve světě, ve kterém existují bohatí, bez toho, abychom odevzdávali téměr všechny peníze superbohatým.
Žádný člověk nepotřebuje ani si nezaslouží takové bohatství.
Bilion dolarů je tak velké číslo, že byste klidně mohli říct "stosmdesát gadžilionů zilionů dolarů." V této části tedy zkusíme pochopit velikost tohoto čísla a podíváme se, čeho by se za různé části této sumy dalo dosáhnout.
Jak budeme pokračovat, mějte na paměti, že všechno toto bohatství je pod kontrolou tak malé skupiny lidí, že by se vešli do jednoho Boeingu 747 — a ještě by 260 volných sedadel zbývalo.
Na základě ceny vakcín a ceny jejich doručení by stálo kolem $200 miliard naočkovat každého člověka na Zemi, což je jen asi 6 % bohatství, ovládaného aktuálně 400 nejbohatšími Američany. I kdyby zaplatili celý tento očkovací programy, byli by tito jedinci pořád o 40 miliard dolarů bohatší než před pandemií.
I když pomineme naléhavou humanitární potřebu celosvětového očkování, existuje stále silný argument pro to, aby bohaté země toto podpořily: čím déle se covid šíří po světě, tím větší je šance na vznik varianty odolné vůči vakcíně, která by zmařila veškerý dosavadní pokrok v očkování.
Světová zdravotnická organizace v současné době organizuje celosvětový program darování vakcín, jehož cílem je očkovat asi 20 % obyvatel chudých zemí do konce roku 2021, a i tento přístup čelí značným nedostatkům financování.
Malárie je jedna z nejhorších infekčních chorob, které lidi postihují, a nejspíše má na svědomí víc úmrt než jakákoli jiná infekční nemoc v historii. Jen ve 20. století zabila malárie víc lidí než mor celkem.
Všem těmto úmrtím by se dalo zabránit. Předcházení malárii a její léčba je dobře prozkoumaná vědecká oblast, a v rozvinutém světě běžně používaná.
Odhadujeme, že malárie by mohla být zcela vyhlazena do roku 2030 za cenu asi 1,84 dolaru na každou rizikovou osobu za rok, tedy celkem asi 100 miliard dolarů. To jsou asi 3 % bohatství aktuálně vlastněného 400 nejbohatšími Američany.
Zhruba 800 dětí dnes zemře na malárii. Malá skupina superbohatých by tomu mohla zabránit za sumu tak malou, že by si nejspíš ani nevšimli, že ji nemají. Ale vybírají si možnost to neudělat.
Američané mají zhruba 81 miliard dolarů zdravotního dluhu, který je tak zpožděn, že se objevuje v jejich kreditních zprávách. Tyto dluhy jsou obvykle malé, s mediánovou hodnotou 207 dolarů na osobu.
Tyto dluhy brání více než 50 milionům Američanů v získání úvěru a dlouhodobě poškozují jejich možnosti v oblasti bydlení, zaměstnání a půjček. Náklady na splacení těchto dluhů v plné výši by činily kolem 2,5 % bohatství, které kontroluje 400 Američanů.
Jeden každý člověk v Americe by mohl být vyzvednut nad hranici chudoby jednorázovou dotací ve výšce zhruba 10 tisíc dolarů na rodinu (a asi 7 tisíc dolarů na chudé jednotlivce). Celková cena za to by byla 170 miliard dolarů, něco málo přes 5 % bohatství, ovládaného 400 jednotlivci.
Může se zdát pochybné, že by jednorázová dotace mohla trvale pomoci s chronickou chudobou. Jedna z překvapujících pravd o chudobě ale je, že to není trvalý stav. Američané během života často přecházejí přes hranici chudoby nahoru i dolů, a jeden dobrý rok může mít masivní a dlouhotrvající dopad.
Myšlenka, že jednorázový převod hotovosti může natrvalo přeměnit lokální ekonomiku je podporována spoustou dat z výzkumů. Když se k lidem dostanou peníze, investují je do své budoucnosti. Můžou si dovolit vysokou školu, kupují si dopravní prostředky, platí za péči o děti, splácí neúnosné dluhy a dělají celou řadu dalších věcí, které zlepšují jejich karierní a finanční vyhlídky.
V USA se ze všech lidí, kteří každý rok uniknou chudobě, udrží nad hranicí chudoby polovina z nich aspoň 5 následujících let. Zhruba třetina je z chudoby venku i o deset let později.
Nebylo by to trvalé řešení pro všechny Američany. Mnozí by jistě opět rychle do chudoby upadli, a další čelí dluhům tak vysokým, že ani dotace by s tím mnoho nezmohla. Ale bavíme se o desítkách milionů Američanů, kterým by taková událost zcela změnila život. Takový krok by definoval celou generaci sociálních programů, a přetvořil by americkou ekonomiku na desítky let dopředu.
Kolem 844 milionů lidí nemá přístup k jakékoliv pitné vodě. Podobné číslo nemá přístup k jakýmkoliv záchodům ani latrínám, a proto prostě vyměšují někde venku.
Kontaminovaná voda je jedním z hlavních zdrojů nemocí, včetně cholery, úplavice a tyfu. Odhaduje se, že kontaminovaná voda zabíjí zhruba 829 tisíc lidí každý rok, což z ní dělá jednoho z hlavních světových zabijáků. Cena za poskytnutí čisté vody a možnosti zbavit se odpadu pro každého na Zemi je zhruba 240 miliard dolarů, tedy asi 7,5 % bohatství ovládaného nejbohatšími čtyřmi sty Američanů.
Placená mateřská a otcovská dovolená se odhaduje na náklady kolem 12 miliard dolarů ročně. To je 0,39 % bohatství, které kontroluje 400 Američanů. Je to 5 % bohatství, které nashromáždili pouze v roce 2020.
Pokud by tuto částku platili každý rok po dobu následujících 100 let, odpovídalo by to 39 % bohatství, které mají dnes pod kontrolou.
Tento program je složitější na odhad než ostatní zvažované na této stránce, protože jde o průběžné výdaje, nikoli jednorázové, a náklady se výrazně liší v závislosti na výši poskytovaného příspěvku. Přesto by, použijeme-li pravidlo výplaty 5% z nadací, měli by superbohatí být schopni financovat program rodinné dovolené asi 12krát štědřejší než ten zde zvažovaný navěky a stále zbohatnout do nekonečna, i když se zohlední inflace.
Během řádění koronaviru v Americe v roce 2020 byli pracující lidé často postaveni před zdánlivě nemožnou volbu mezi smrtí způsobenou předčasným otevřením a ekonomickou depresí vyvolanou pokračující karanténou. V této falešné volbě nebylo vysloveno předpoklad, že Američané nemohou platit své životní náklady bez práce nebo neudržitelných vládních deficitních výdajů—odkud jinak by mohly peníze pocházet?